<- zpět

Mateřské pouto

Od konce 70. let minulého století se vývojová psychologie obrací k tématu prenatální psychologie, porodu a k mateřskému poutu.
Mateřské pouto je emocionální vazba, soustava vztahů mezi dvěma lidmi (nebo více lidmi – rodina). Je založena na pocitech lidské vzájemnosti, sounáležitosti a lásky k bližnímu. Citovou vazbu mezi rodiči a dětmi jsme zdědili po svých předcích. Jejím základním smyslem je ochrana mláděte před nepřízní okolí. Malé dítě tedy z vrozených důvodů vyhledává matčinu blízkost a snaží se ji za každou cenu zachovat. Není-li tato vazba nasycena, dítě pláče, je úzkostné a další odloučení dítěte od matky vyvolává pocit ohrožení, prohlubuje nejistotu a zvyšuje napětí.

Matčina blízkost v klíčových obdobích budování vazby znamená pro dítě možnost prožít poprvé vztah závislosti, který je nutnou podmínkou k tomu, aby se člověk mohl stát zdravě samostatným a nezávislým.

I když porod představuje kvalitativní i kvantitativní změnu ve vztahu matky k dítěti, není to počátek jejich vztahu. Asi od 4. měsíce gravidity má žena fyzické a kinestetické povědomí o svém nenarozeném dítěti v podobě pohybů plodu. Ale vznik intelektuálních představ a očekávání o dítěti, o sobě jako o matce, o mateřství se objevuje ještě dříve, často dlouho před vlastním otěhotněním.

Matka svým chováním v průběhu gravidity ovlivňuje prostředí, ve kterém žije její nenarozené dítě a přijímá aktivně zpětnou odezvu. Jedná se o komplexní proces, kdy působí společně: fyzikální, biochemické, neurokrinologické, psychické a sociální pochody.

Matka si vytváří soustavu očekávání, postojů a zaměřenosti na dítě a to je spojeno s určitým typem chování ženy, který je nazýván mateřským poutem.

Proces vytváření mateřského pouta je založen na:

  1. genetickém základě mateřského chování
  2. kulturních faktorech
  3. společenských faktorech Empirické výzkumy ukázaly především na vztah těhotné ženy ke své matce, na vztah partnera ženy k dítěti, na vzdělání těhotné ženy a na profesi ženy.
  4. situační faktory

Jedná se o plánované resp. chtěné těhotenství, zdravotní stav matky v průběhu těhotenství, velikost a kvalita sociální opory, počet stresujících událostí během těhotenství. Mateřské pouto je definováno jako podstatný předpoklad pro přežití dítěte a je formulováno vývojovou psychologií jako základní požadavek zhruba od 50. let minulého století. Formování prvního emocionálního vztahu dítěte převážně k matce je považováno za nejvýznamnější pokrok dosažený v dětství.
Na základě vztahu k matce získává dítě důvěru v okolní svět, je naplňována jeho víra v bezpečí.

Novorozenec ani malý kojenec neprojevují výrazné rozrušení, jsou-li v péči jiné osoby. Ale např. poznají hlas a vůni své matky. S přibývajícím věkem je reakce na odloučení od matky již velmi zřetelná, viz separační úzkost – mrzutost, špatná nálada, odmítání péče sebelaskavější, bolest, pláč, křik. Asi do půl roku života dítěte lze ještě bez závažných důsledků řešit odloučení od matky. Ale pozor i v nízkém věku může mít odloučení nežádoucí vliv na psychiku dítěte. Zde je důvod pro co nejčasnější řešení problému náhradní rodinné péče.

Děti si normálně vytvářejí emotivně smysluplné vztahy kolem 3. čtvrtletí 1. roku života. Aby se mohl takový vztah vytvořit, je nutná osoba rodiče nebo jiného člověka, kterého dítě zná, který je pro ně stále k dispozici, který je schopen dávat lásku a oddanost.

Pozorování chování těhotné ženy

  • pohybující se břicho, když dítě kope
  • žena se dotýká dítěte přes břicho
  • žena komunikuje o dítěti s druhými lidmi
  • žena vybírá dítěti jméno
  • žena si vytváří představy o pochování si svého dítěte v náručí
  • žena si představuje, jak své dítě kojí
  • žena má pocit, že všechny obtíže vyplývající z těhotenství stojí za to
  • žena si vytváří představy o tom, jak bude její dítě vypadat po narození
  • žena pohupuje svým tělem tak, jako by dítě kolébala

Žena se silnějším mateřským chováním (mateřským poutem) projevuje ve 3. trimestru těhotenství. Významně se zvětšuje a prohlubuje prožitek radosti ze situace, že čeká dítě a že už se blíží den, kdy se její dítě narodí.

Použitá literatura: WINKLER,J., HRDINOVÁ,J., KUKLA,L.: Mateřské pouto a postoje k těhotenství. Čs. Pediatrie, 54, 1999, str. 86 – 92

Článek byl napsán u příležitosti konání odborné konference porodních asistentek Mateřství, Zlín, květen 2008

Kontakt

Mgr. Jana Křemenová
mobil: +420 736 520 479
e-mail: kremen@razdva.cz
(c) design: Marek Ehrenberger | code: Michal Dědek | 2012