<- zpět

Zamyšlení nad důvěrou v porodní asistenci

POROD = ŽIVOT

V životě člověka některé hodiny znamenají svým významem mnohem více než ostatní. Porod se měří na doby porodní. Doby porodní znamenají také hodiny, v jejichž průběhu se něco významného odehrává.

Ve své přednášce se zaměříme na manifestaci a saturaci potřeb matky a novorozence v hodině po narození, v tzv. zlaté hodině (autorkou termínu je holandská porodní asistentka Mary Zwart), jak je nazývána mateřská senzitivní perioda.

Proč téma potřeb? Protože je třeba hledat odpovědi na otázky týkající se potřeby i nadále prohlubovat humanizaci porodnické péče, na otázky, proč některé ženy chtějí rodit jinde než v klasické porodnici a co je k tomu vede?

Proces humanizace porodnictví objevuje rezervy porodnické péče např. v možnostech uspokojování potřeb matky i dítěte. Humanizace v porodnictví také může znamenat být o další krok blíže potřebám matky a dítěte.

Touha po naplnění obyčejných základních lidských potřeb svých i dítěte vede matku k tomu, aby hledala důvěryhodné a bezpečné prostředí, kde spolu s dítětem prožije výjimečné okamžiky porodu.

Matkou se žena stává poprvé nejčastěji v období časné dospělosti (Eriksonova teorie vývoje osobnosti), kdy se v oblastech naplňování smysluplnosti svého života zabývá identifikací a saturací svých životních potřeb v rovinách:

  1. životní jistota – láska, práce
  2. přiměřené podněty – dynamika, vzdělání
  3. smysluplný svět – životní praxe
  4. identita – rodina
  5. otevřená budoucnost – plány vlastní a svých dětí
  6. sociální skupina – rodina, sociální okolí
  7. láska – jsme tři
  8. spirituální vývoj – přijetí
  9. vzdělání - profesní

Z uvedených životních rovin vyplývají potřeby ženy - matky:

  1. potřeby biologické – výživa, vyprazdňování, dýchání
  2. potřeba hygieny, osobní čistoty
  3. potřeba spánku a odpočinku
  4. potřeba sexuální a fyzické blízkosti k partnerovi
  5. potřeba bezpečí a jistoty
  6. potřeba sounáležitosti a lásky
  7. potřeba seberealizace
  8. potřeba socializace
  9. potřeba sebepojetí – vnímání a uvědomování si sebe sama
  10. potřeba estetická, potřeba smyslu pro krásu
  11. potřeba mateřská – být dobrou matkou, mít děti
  12. potřeba starat se a pečovat
  13. potřeba být opečovávána
  14. potřeba povědomí o svých blízkých
  15. potřeba zázemí – vědomí, že někam patří, pocit domova
  16. potřeba uznání, úcty, a sebeúcty, potřeba pochvaly
  17. potřeba vytvoření dobrého zázemí, potřeba zabezpečit rodinu
  18. potřeba zdraví – sebe svých blízkých
  19. potřeba uvědomění si smyslu života, chuť do života
  20. potřeba důstojnosti
  21. potřeba soběstačnosti
  22. potřeba důvěry
  23. potřeba kontaktu se svými rodiči
  24. potřeba respektu své intimity a studu
  25. potřeba komunikace
  26. potřeba aktivity a tělesného pohybu, zábavy
  27. potřeba vědomí přitažlivosti
  28. potřeba užitečnosti
  29. potřeba pracovat
  30. potřeba mít partnera
  31. potřeba duchovní a svého vlastního klidu

Potřeby novorozence:

  1. biologické – spánek, nasycení, hygiena, teplo
  2. psychické – kontakt, dotek, komunikace
  3. sociální – jistota, láska a bezpečí

Z pohledu životních rovin podle Eriksona novorozenec k jejich naplňování potřebuje:

  • pevný vztah k jednomu člověku
  • lidské podněty zejména ze strany matky
  • řád v podnětech
  • včasnou reakci rodičů
  • zejména péči matky
  • vnímat matku jako svoji „sociální skupinu“
  • dočkat se včas a zažívat laskavou matčinu péči

Potřeby novorozence je třeba vidět v komplexu, nikoliv odděleně. Bude-li pozornost upřena k biologickým potřebám, poměrně snadno je naplníme. Budeme-li posuzovat saturaci potřeb komplexně, zjistíme, že naše úvahy budou začínat u potřeb matky a postupně pokročíme k oblasti saturace potřeb zejména psychických a sociálních. Podle Matějčka novorozenec (a dále vyvíjející se dítě) potřebuje:

  1. přiměřenou stimulaci pomocí podnětů z vnějšího světa k naladění CNS na optimální výkon, s přiměřenou proměnlivostí podnětů, tak, aby se na ně organismus adaptoval
  2. řád ve věcech a vztazích, aby postupně chápal smysluplnost světa a své existence v něm, tak vznikají poznatky a dítě se učí
  3. životní jistotu, ochranu, matku
  4. pozitivní identitu, objevování vlastního „já“, už novorozenec má tendenci projevovat svou vůli, přijetí druhými lidmi jako základ sebevědomí a sebedůvěry
  5. otevřenou budoucnost, uvědomování si plynutí času, perspektivu, to, co ho směřuje dopředu

Porod a období bezprostředně po porodu znamená pro matku i dítě, že se jejich potřeby vzájemně propojují, navazují na sebe a především právě tito dva jedinci dokáží dobře identifikovat vzájemně své potřeby a pomáhají je jeden druhému saturovat.

Porod je sled mezních okamžiků, porod provází vyčerpání, bolest, ale zároveň i radost a euforie. Matky i novorozenci využívají přirozených instinktů a reflexů k tomu, aby mezní situace zvládly.

Těhotenství je vnímáno jako období pro bezpečný vývoj dítěte uvnitř matčina těla, kde dítě zažívá kontinuální péči, pocit ochrany. Porod kontinuálně navazuje jako další vývojové stádium lidského jedince a proto porod musí být procesem bezpečným, kdy se matka i dítě cítí být ochraňovanými.

Mateřské chování po narození dítěte je částečně naprogramováno biologicky (hormonálně a reflexivně), matka je vybavena tak, aby své dítě neopustila, starala se o něj a vhodně se k němu chovala. Matka se o dítě stará jistě z psychologických důvodů, k tomu ji vede řada potřeb, které si uvědomuje a touží je saturovat. Tohoto období v péči o ženu a dítě je třeba využít, neboť se jedná o časově krátké období, kdy matka k nastavení určitých mechanismů mateřského chování potřebuje i signály přicházející ze strany dítěte. Pokud by došlo k separaci dítěte od matky, mohou projevy mateřského chování slábnout. Nejsilnější měrou je vztah matky a dítěte zasažen, dojde-li k separaci okamžitě po porodu, tedy v tzv. zlaté hodině. Zlatá hodina dává předpoklady k rozvoji plynulé synchronní interakce mezi matkou a dítětem, která byla nastavena již v těhotenství. Už samo těhotenství je popisováno jako aktivní dialog mezi matkou a dítětem, otcem a prostředím, tedy dialog na úrovni bio-psycho-sociální, kdy aktivní plod upozorňuje na svoje potřeby a vede matku i její sociální okolí k interakci.

První podněty, které přicházejí po porodu, se ukládají hluboko do podvědomí člověka a v budoucím životě nás významně ovlivňují. Při separaci dítěte dochází k tomu, aby se nezralé dítě muselo spolehnout samo na sebe, ale tolik sil rozhodně nemá. Dítě bývá neklidné, i v budoucnu smutné, nejisté. Nepohodu cítí také matka, která nemůže být svému dítěti nablízku.

Stále přibývá žen, které si uvědomují svoje mateřské potřeby a podle možnosti jejich saturace upravuji svoje požadavky na kvalitu poskytované péče sobě i svému dítěti. Hledají především klid, kdy se mohou soustředit samy na sebe a na své dítě. Ze strany těch, co o ně pečují, vyžadují respekt k potřebám vlastním, partnerovým i jejich dítěte.

Porodnice, kde bude i nadále převažovat rutina, povýšenecké chování personálu k matkám, bezohlednost k dětem, povedou matky jinam a ne vždy bezpečně. Porodnice, kde naopak půjdou cestou osobního přístupu, vřelých vztahů při dodržování pravidel bezpečného porodu, kde se budou chovat se stejnou měrou lásky k matce i k novorozenci, s ohledem na saturaci jejich potřeb o ně budou trpělivě pečovat, upoutají pozornost veřejnosti. Dají svým šetrným porodnickým přístupem osobnosti dítěte pozitivní vklad do jeho budoucnosti.

Znalost potřeb matky i dítěte vede porodnickou obec k respektu k porodu, k jednotlivým dobám porodním a také významně k době poporodní, k respektu a úctě k matce, dítěti i otci. Vede i k zamyšlení nad potřebami nás samých – členů porodnických týmů.

LEBOYER, F. Porod bez násilí. Praha: Stratos 1995, 56 s. ISBN 80-85962-04-7 MAREK, V. Nová doba porodní. Praha: Eminent 2002, 263 s. ISBN 80-7281-090-1 ODENT, M. Láska jako věda. Praha: Rodiče 2001, 112 s. ISBN 80-86489-02-7 ODENT, M. Všichni jsme děti vody. Praha: Rodiče 2002, 127 s. ISBN 80-86489-14-0 ODENT, M. Znovuzrozený porod. Praha: Argo 1995, 152 s. ISBN 80-85794

Spoluautorkou článku je Mgr. Helena Fremlová. Článek byl napsán u příležitosti konání 1. perinatologického dne v Prešově, březen 2009

Kontakt

Mgr. Jana Křemenová
mobil: +420 736 520 479
e-mail: kremen@razdva.cz
(c) design: Marek Ehrenberger | code: Michal Dědek | 2012